Co je celní sklad?
Celní sklad (anglicky bonded warehouse, customs warehouse) je místo, kde se zboží, které nebylo propuštěno do volného oběhu, uchovává pod celním dohledem, aniž by podléhalo dovozním clům nebo opatřením obchodní politiky. Dokud zboží ve skladu čeká, dovozní clo nevzniká; vzniká až prohlášením k propuštění do volného oběhu. Podle celního zákona je doba, po kterou může zboží zůstat v režimu celního skladu, zpravidla neomezená.
Jaký je rozdíl mezi veřejným a soukromým celním skladem?
Rozdíl spočívá v tom, kdo může sklad využívat. Článek 94 celního zákona vymezuje veřejné celní sklady jako sklady, „které může kdokoli použít k uskladnění zboží“, a soukromé celní sklady jako sklady „zřízené výhradně k uskladnění zboží patřícího provozovateli skladu“. Veřejný sklad je provoz poskytující služby; soukromý sklad slouží vlastnímu zboží provozovatele. Článek 93 zákona také odlišuje provozovatele od uživatele: provozovatel je osoba, které bylo povoleno provozovat celní sklad, a uživatel je osoba, která podává prohlášení, jímž se zboží propouští do režimu celního skladu.
Co znamenají typy skladů A, B, C, D, E a F?
Typy se rozlišují podle toho, kdo nese odpovědnost a kdo vede skladovou evidenci. Článek 329 Celního nařízení stanoví, že veřejné sklady jsou typu A, B a F a soukromé sklady typu C, D a E. U typu A vede skladovou evidenci provozovatel a pokud ze zboží uloženého ve skladu něco chybí, odpovídá za clo. U typu B nese odpovědnost uživatel, který podává prohlášení ke skladu; provozovatel objekt pouze pronajímá, a protože se skladová evidence nevede, základem celní kontroly jsou prohlášení a doklady. U typů C, D a E je provozovatel a uživatel tatáž osoba. Typ F provozují celní správy.
Jak režim celního skladu odkládá clo?
Odklad vzniká tím, že clo vzniká při vyskladnění zboží, nikoli při jeho uskladnění. Zboží se ukládá bez vyměření dovozního cla a protože doba není omezena, lze dovoz provádět po částech podle potřeby, což usnadňuje cash flow. Cenou je závazek: správa může požadovat záruku, vede se evidence a clo z chybějícího zboží se vybírá od provozovatele nebo od uživatele podle typu. Zboží nemůže sklad opustit, dokud nejsou dokončeny formality a celní správa nedala souhlas; samotné vyskladnění se provádí prohlášením k propuštění do volného oběhu (viz celní odbavení).
- Poplatky za uskladnění a náklady na uchování zboží po dobu pobytu ve skladu se do celní hodnoty nezahrnují, pokud jsou uvedeny odděleně od skutečně zaplacené nebo splatné ceny (celní zákon, čl. 104/1)
- U typu D se clo vypočítá podle sazeb a dalších prvků zdanění platných ke dni, kdy bylo zboží propuštěno do režimu celního skladu, v souladu s třetím odstavcem článku 104 zákona
Jaký je rozdíl mezi dočasným uskladněním a celním skladem?
Dočasné uskladnění je místo čekání s časovým omezením, zatímco celní sklad je celní režim. Zboží předložené celní správě je ve stavu zboží v dočasném uskladnění, dokud mu není přiděleno celně schválené určení nebo použití. Podle článku 46 celního zákona musí být tyto formality dokončeny do čtyřiceti pěti dnů ode dne podání souhrnného prohlášení u zboží přicházejícího po moři a do dvaceti dnů u zboží přicházejícího jiným druhem dopravy, například po silnici nebo letecky. Zboží, u něhož nebyly v této lhůtě zahájeny formality, vstupuje do likvidačního procesu. V celním skladu žádná časová lhůta neexistuje; status se opírá o prohlášení.
Jaký je rozdíl mezi celním skladem a svobodným pásmem?
Oba odkládají clo, ale svobodné pásmo je širší oblast. Článek 152 celního zákona vymezuje svobodná pásma jako místa, která jsou sice součástí tureckého celního území, ale pro účely uplatňování dovozního cla a opatření obchodní politiky se považují za území mimo ně. Vstup do celního skladu se opírá o prohlášení ke skladu; ve svobodném pásmu jsou podle článku 153 zákona hranice a vstupní a výstupní místa pod dohledem celních správ a kopie přepravního dokladu, který musí zboží při vstupu nebo výstupu doprovázet, se musí předat celní správě nebo mít připravenu ke kontrole. V celním skladu závisí běžné manipulační operace na povolení celních správ. Doba pobytu je v obou případech zpravidla neomezená.
Typy celních skladů podle článku 329 Celního nařízení
| Typ |
Veřejný / soukromý |
Rozlišovací znak |
| A |
Veřejný |
Provozovatel vede skladovou evidenci; provozovatel odpovídá za clo z chybějícího zboží |
| B |
Veřejný |
Odpovědnost nese uživatel; uživatel podává prohlášení ke skladu a provozovatel objekt pouze pronajímá |
| C |
Soukromý |
Provozovatel a uživatel jsou tatáž osoba; tato osoba odpovídá za zboží uložené ve skladu |
| D |
Soukromý |
Provozovatel a uživatel jsou tatáž osoba; použije se třetí odstavec článku 104 zákona |
| E |
Soukromý |
Úložiště držitele povolení se považuje za celní sklad; režim lze uplatnit i tam, kde není vyhrazeno žádné úložiště |
| F |
Veřejný |
Provozují celní správy |
Časté dotazy
Jak dlouho může zboží zůstat v celním skladu?
Článek 101 celního zákona považuje dobu v režimu celního skladu za neomezenou. V případech, které celní správy považují za nutné, však lze stanovit lhůtu, v níž musí být zboží přiděleno nové celně schválené určení nebo použití. Neomezená doba neznamená, že přestává běžet skladné.
Lze se zbožím v celním skladu manipulovat?
Jen v omezené míře. Podle článku 102 celního zákona lze se zbožím dováženým provádět běžné manipulační operace stanovené předpisem, a to za účelem jeho uchování, zlepšení vzhledu nebo obchodní jakosti nebo přípravy k distribuci či dalšímu prodeji; tyto operace se provádějí s povolením celních správ. Celní sklad není výrobním místem.
Odstraňuje celní sklad náklady na uskladnění?
Ne. Celní sklad odkládá clo, nikoli skladné; provozovatel fakturuje podle vlastního tarifu. Tato položka je oddělená od výpočtu demurrage a detention u dopravce. Při rozhodování porovnejte přínos odkladu cla pro cash flow se skladným, které narůstá.
Lze lhůtu dočasného uskladnění prodloužit?
Článek 46 celního zákona stanoví, že pokud to okolnosti vyžadují, může správa stanovit kratší lhůtu nebo povolit prodloužení těchto lhůt; prodloužení nad rámec skutečně nutného nelze udělit. Bezpečným postupem je mít prohlášení a jeho přílohy připravené před připlutím lodi.